Uncategorized

Skladování jídla doma? Desetkrát větší šance, že se vyhodí.

Nikdy více, za posledních 30 let, nebylo třeba dávat pozor na to, aby se nám doma potraviny nekazili jako dnes. Jak na skladování potravin? A předně těch momentálně nejohroženějších? V tomto popisném návodu.

Ze zprávy Evropské komise z roku 2016 jasně plyne, že v otázce plýtvání potravinami je koncový spotřebitel největším hříšníkem. Na plýtvání potravinami se domácnosti běžně podílejí měrou 53 %.

Oproti tomu obchodní řetězce, díky správným skladovacím podmínkám, mohou za pouhých 5 %. Jinak řečeno, jestli mají někde zásoby šanci na přežití, není to v našich domovech.

A fakta hovoří jasně. To, co bylo ještě před týdnem v profi skladech, máme teď ve spížích, sklepech a ledničkách.

Nákupní horečka a poptávka po potravinách z minulého týdne zvedla tržby za potraviny mnohonásobně, a největší zájem je o mouku a další sypké nebo sušené potraviny. S desítkami kil mouky a rýže jsme si domů přinesli také pěkný kus zodpovědnosti.

Pokud se nebudeme k našim zásobám potravin, ať už jsou jakkoli velké, chovat šetrně, může se opravdu stát, že si zaděláváme na velký průšvih.

Jak skladovat potraviny, abychom jimi zbytečně neplýtvali

1. Neskladujte potraviny na více než 14 dní dopředu, obzvlášť, pokud bydlíte sami.

2. Pokud máte doma větší množství potravin, pravidelně dělejte jejich inventuru a třídění. Jakmile objevíte hnilobu nebo plíseň, přilehlou zeleninu nebo ovoce odstraňte, ideálně na kompost. Stejně tak sledujte vývoj okolo molů a jiných škůdců.

3. Potraviny, které jsou ještě v dobré kondici, ale víte, že je nestihnete sníst, mrazte, sušte, nakládejte nebo darujte.

4. Poučte se o tom, jak skladovat jednotlivé druhy potravin, předně ve vztahu k tomu, jestli máte, nebo nemáte sklep, chladnější spíž, případně jak velkou kapacitu máte v mrazáku.

5. Pro svůj další nákup si udělejte přesný plán na základě toho, co už doma máte a co budete vařit. Nenakupujte ve spěchu a hladoví. Nezapomeňte na roušku.

Jak na moly

Největší a nejznámější hrozbou skladu sypkých potravin jsou různé druhy molů a zavíječů. Od sebe téměř k nerozeznání, a navíc působící obdobné problémy. Proto se jim všem dohromady říká lidově moli. Mezi další rizikový faktor patří také vlhkost a plísně. Nejdříve se však pojďme podívat, jak vyzrát na moly.

1. Prevence

Začít cokoli přidávat do spíže (potravinové skříně) má smysl pouze pokud jsme si naprosto jistí, že v ní žádný mol nebyl alespoň 4 měsíce. Vývojový cyklus mola může trvat v závislosti na podmínkách někde mezi 6–14 týdny.

Pokud si tedy jistí nejste, je třeba zkontrolovat každou dózu nebo otevřený sáček se sypkými potravinami. To zahrnuje všechny obiloviny a pekárenské výrobky, mouky a strouhanky, rýže, kroupy stejně tak jako ořechy, rozinky, veškeré sušené ovoce, semínka nebo zkrátka cokoli na bázi sacharidů.

Občas může k opakovanému návratu molů přispět i policový systém ve špatném stavu (dřevotříska nebo jakékoli narušené, měkké, nelakované dřevo či rozlepené poličky a staré tapety).

Mol miluje škvírky, nedejte mu příležitost si do nich zalézt někde, kam nekoukáte pravidelně. „Velmi často napadá mol opakovaně zásoby vloček, protože larva zavíječů umí prokousat i velmi tenké plasty.“ říká Pavel Klouček z Katedry kvality a bezpečnosti potravin na České zemědělské univerzitě.

Všechno zrevidujte a spíž vymyjte. Nejen že nikde nebudete mít posypky mouky a zapadané oříšky, ale budete mimo jiné vědět, co všechno doma máte.

2. Nový nákup

Jakmile máte potravinovou skříň, nebo spíž s jistotou bez molů, máte to nejhorší za sebou. S jakýmkoliv novým nákupem stačí zkontrolovat mouky. „Zdrojem mola bývají většinou samotné mlýny, ale šířit se může i v rámci bytových domů “ říká Klouček.

Pokud mouku z obchodu, než ji uložíte, prosejete a pak zavřete do co nejtěsnější nádoby (ideálně s gumovým těsněním), výrazně zvyšujete šanci na úspěch.

3. Objevil se první mol

Možná jste něco přehlédli nebo vám přiletěl mol do spíže světlíkem od sousedů. Tak či tak, první mol je jako první nakažený koronavirem.

Musíte ho zlikvidovat okamžitě a zkusit přijít na to, odkud přicestoval. Mol se obvykle pohybuje bezprostředně poblíž líhně. Pokud jste narazili na mola výrazně vzdáleného od skladu potravin, může se stát, že máte centrum epidemie ve skříni (pak se jedná o mola šatního) a nebo za pohovkou, kam vaše dítě před dávnými lety upustilo balení sušenek.

Stejně tak si dejte pozor na jakékoli sušené ovoce nebo perníky. Pouťová srdce, betlémy z vizovického těsta a pomeranče z vánočního stromečku jsou oblíbeným sídlištěm larev zavíječů. Stejně tak pozor na sklady krmiv pro zvířata všeho druhu včetně rybiček.

4. Likvidace

Napadení larvou mola poznáte bezpečně, na okrajích obalu jsou lepkavé nitky a obsah je prožraný, tedy jakoby vydrolený na dno balení. „U mouky se právě často molí larva přehlédne, protože obsah je sypký skrz na skrz, proto se vyplatí mouku prosít,“ radí Klouček.

Všechno napadené molem se doporučuje likvidovat vzhledem ke kontaminaci škůdcem, tedy potenciálním alergenem, a také jeho metabolickými pozůstatky. Obzvláště nepříjemně může překvapit přítomnost molů u dražších surovin, jako jsou kešu, mandle nebo fíky a datle.

K odhalení molů ve spíži slouží i feromonové pásky, které na sebe lákají samečky zavíječů, a tedy znemožňují jejich rozmnožování. Pokud takovéto mololapky aplikujete, nedávejte je přímo do spíže, ale třeba do vedlejší místnosti, aby nedošlo k již dříve zmiňovanému lákání molů od sousedů k vám do skladu potravin.

Likvidace mola není nikdy jednorázová akce. Musíte se na „místo činu“ vracet co týden a opětovně vše kontrolovat. Pokud se molové zamoření objeví, obvykle jsou přítomny jak larvy, tak dospělci i vajíčka. Proto je potřeba vše kontrolovat pravidelně.

Vlhkost a plísně

Sypké potraviny, jako jsou mouky, jsou mimo jiné velmi náchylné na vlhkost. Na rozdíl od ataku molem, plíseň se může rozvinout u jakákoliv sušené potraviny či nebaleného pečivo bez rozdílu. Stačí do sáčku zabalit ještě teplý chléb nebo dát mouku do sklepa, a můžete s ní za pár dnů rozloučit.

Zásady skladování mouky a pečiva:

1. Chléb ideálně skladujte zabalený v plátěné utěrce nebo přímo v chlebovém pytlíku ze lnu či konopí. Látka pohltí vlhkost, kterou pečivo vydává, a tak nezplesniví.

2. Pokud máte čerstvého pečiva moc a víte, že ho nestihnete spotřebovat, nejlepší metoda, jak jej uchovat, je mražení. Balte jej po menších částech, ať nemusíte rozmrazovat celý bochník, ideálně do sáčku.

3. Pokud je pečivo staré, usušte jej na topení a skladujte na strouhanku nebo pro hospodářská zvířata. Nikdy nedávejte hospodářským zvířatům pečivo naplesnivělé, kvůli nebezpečným mykotoxinům.

4. Mouku nikdy neskladujte na vlhkých místech, jako je například sklep, ideálně v uzavřených nádobách k tomu určených.

5. Pokud sami pečete pečivo, podpořte jeho antimikrobiální vlastnosti přidáním kmínu nebo jiného koření, které pomáhá počty nežádoucích mikroorganismů snižovat.

Ohledně bezpečnosti a potažmo (ne)plýtvání potravinami se dále můžete informovat na webu ministerstva zemědělství Víš, co jíš nebo na webu Zachraň jídlo s jejich kuchařkou plnou skvělých tipů na skladování a zpracování potravin.

Zdroj: https://grosmanova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747513

5 komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *