Etická vejce na trhu jsou, proč je kupuje jen procento z nás?
Fotky a videa zbídačených slepic tam, či onam vídáme už ve zprávách přes desítku let. I přes to, jsou dnes slepice v ČR chovány z 64 % v klecích, 34 % je v halách a voliérách, 1 % ve volném chovu a 0.5 procenta vajec produkujeme v bio chovech. [1]
Alternativa tu je, tak proč ji nekupujeme?
Co nám to říká? Že nátlak, pod kterým byl zákaz klecových chovů od roku 2027 odhlasován šel ze strany jedno a půl procentní menšiny anebo od lidí, kteří sice říkají, že klecové chovy nechtějí, ale stejně vajíčka z jejich produkce kupují, nebo konzumují v produktech, do kterých se přidávají. Na trhu alternativa je, ale proč jí tedy stále kupuje tak málo lidí? Většina z nás je totiž ve skupině: „Jsem proti, ale stejně si kupuji trojky a dvojky, protože bio a z volného chovu jsou drahá.“ Ale proč jsou o tolik dražší?
Podle pana Buršíka z iniciativy OBRAZ (obránci zvířat) jsou krom objektivně vyšších nákladů také částečně na vině obchodníci, kteří vajíčka od slepic žijících v největší pohodě, prodávají s vyšší marží a dělají z nich exkluzivní zboží.[2] Nejen, že se pak pro mnohé stává reálně nedostupným, ale zboží pak působí skoro až elitářsky.
Na druhou stranu, pokud počítáme, že průměrný Čech sní za rok něco okolo 260 vajec[3], tak přejít z klecovek na volný chov, dělá při průměrné roční útratě za jídlo 35 100,-/člověka[4] rozdíl 1300,- korun. Měsíčně jsou to náklady na vejce 173 korun, místo původních cca šedesáti.
Je nám to jedno. Názor nekoreluje se spotřebním chováním.
„Kdyby byly povolené kohoutí zápasy, konaly by se.“ řekl Buršík v rozhovoru DVTV a myslím, že velmi hezky tím potvrdil moji dlouhodobou domněnku o tom, že řada z náš žije v naivitě. V naivitě, že každý jedinec žijící v naší společnosti je morální a o morálce a dobru denně uvažuje. Často i já žiji v domnění, že je přeci samozřejmé, že lidé chtějí jeden pro druhého, a tím rozumíme i zvířata, jen to nejlepší. Ale realita je zjevně jiná. Dle mého názoru je tedy je správné, že máme autority, které nám říkají, co je ještě v pořádku a co ne. Že někdo jiný, strávil svůj čas rozhodováním o tom, zda klecový chov je pro slepici ještě morální anebo ne. Jinak řečeno, jsem ráda, že tu takový orgán je a nespoléháme se pouze na spotřebitele a stále omílaný mechanismus poptávky a nabídky. Ten totiž jak je vidno, neodpovídá realitě. Podle agentury median[5] je proti zákazu klecových chovů 68% populace, i přes to se „etických vajec“ v součtu prodá jen něco okolo dvou procent.
Hala je možná ještě horší než klec
Jednu věc je totiž třeba uvést na pravou míru. Označení 0,1,2,3 v nás zanechalo domněnku, že 0=nejlepší a 3=nejhorší. Ovšem není tomu úplně tak. 2 a 3 jsou ve skutečnosti z hlediska wellfare srovnatelně špatné a 2 (halovky) jsou dokonce co do hygieny prokazatelně horší. V halových chovech jsou slepice v hejnech i o několika tisících (na rozdíl od klecí, kde jsou po malých skupinkách, úmrtnost nosnic v halách je 14%, v klecích 4%[6]), takže se navzájem více napadají a ušlapávají. Snesená vajíčka jsou přímo na podestýlce, což je v porovnání s okamžitým odkulením do sběrného koryta v klecové variantě z hlediska mikrobiologie mnohem horší.
Takže babo raď
Ve volných a bio chovech jdete naproti slepici, v halových sobě. A to jak cenou, tak co do bezpečnosti a hygieny. Otázkou teď je, zda jsme schopni najít kompromis. Zkrátka aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jestli chcete, poslechněte si obláčkový podcast Anny Hudské a Hanky Michopulu o komunitních chovech a třeba to nakonec dopadne tak, že si slepice pořídíte s partou kamarádů. Jen předem ale upozorňují, že sama autorka projektu v podcastu říká: „No kdybychom měli tady v Turnově mít komunitní chovy slepic všichni, asi bychom se do centra města přes ty hromady slepičinců ani nedostali.“
Článek vyšel v roce 2021 v Apetitu
[1] Českomoravská drůbežářská unie, z.s. data z 31/12/2020
[2] DVTV
[3]Situační a výhledové zprávy, Drůbeží maso a vejce 2020 www.eagri .cz
[4] Eurostat
[5] Výzkumu veřejného mínění agentury Median
[6] Českomoravská drůbežářská unie