Uncategorized

Obilnice Evropy v plamenech. Hrozí hlad?

Zeptala jsem se agrárního analytika Petra Havla. Podle něho ceny potravin porostou až o desítky procent, hlad ale nehrozí.

 „S invazí na Ukrajině, která je největším světovým producentem například slunečnice, nebo také významným producentem řepky, pšenice a dalších obilovin, přichází otázka. Čeká nás nedostatek těchto surovin?“

V České republice ani ve většině zemí EU nedostatek nehrozí. Exporty pšenice a dalších komodit z Ruska a Ukrajiny míří zejména do Egypta, některých severoafrických zemí, Turecka a na blízký východ. Samotné Česko je navíc v produkci pšenice a obilovin dlouhodobě přebytkové, takže surovin pro výrobu chleba, pečiva, ale i krmných směsí pro hospodářská zvířata máme až na sóju dost. Jediným rizikem může být výkup těchto komodit na území Česka zahraničními subjekty nebo spekulanty na cenu. Tomu lze ale zabránit například zákazem vývozu. Tak daleko ale zatím ještě nejsme snad ani nebudeme.

„Jak dramaticky se podle vás může cena komodit pro Ukrajinu a Rusko významných měnit? Můžeme si to ukázat třeba na ceně kila hladké mouky?“

Nejde jen o vyšší ceny komodit, do cen se také propisuje a ještě propíše růst cen ropy, vyšší než předpokládaný růst cen energií, ale také nižší prostupnost hranic, třeba i kvůli nedostatku řidičů bojujících na Ukrajině. Spotřebitele asi nebude tolik zajímat cena komodit, ale potravin z nich vyrobených – a tady lze očekávat, že se ceny potravin napříč celým jejich spektrem zvýší oproti cenám před válkou na Ukrajině minimálně do letošní sklizně o desítky procent. O kolik to přesně bude a jak dlouho to bude trvat, lze zatím jen odhadovat.

Každopádně, vámi zmiňovaná cena kilogramu hladké mouky se zvýšila jen v lednu letošního roku zhruba o 20 procent na 15 korun za kilogram, tato cena ale jistě ještě poroste. Možná ještě více ilustrativní je vývoj cen masa, například cena vepřového v Německu se zvýšila od začátku roku do 9. března o 40 procent a dále roste.

„I kdyby se letos na Ukrajině nezvládlo zjednodušeně řečeno zasít a sklidit (největší intenzita pěstování pšenice je právě na východě Ukrajiny), jaký by to mělo dopad na nás Středoevropany s průměrnými výdělky okolo třiceti tisíc korun měsíčně? Jinak řečeno, pro koho to bude znamenat reálné ohrožení potravinové bezpečnosti?“

Jako vždy v těchto situacích budou ohrožené zejména sociálně slabší komunity a částečně důchodci, jejichž podíl výdajů za potraviny ve spotřebním koši je vyšší, než u jiných skupin obyvatel. Výrazněji by naopak neměla být ohrožena střední třída a prakticky vůbec spotřebitelé s nejvyššími platy, i když se všichni budou muset uskrovnit.

Hlad ale nehrozí a není vhodné propadat panice. I když se ceny potravin do stavu před koncem loňského roku téměř jistě nevrátí, rychlost současného a předpokládaného časem zdražení zpomalí, například poté, co se na trh dostane úroda z letošní sklizně. A v následující sklizni lze propad produkce z Ruska a Ukrajiny změnou struktury osevních ploch částečně kompenzovat.

Jak se zachovat jako spotřebitel, v takovéto situaci?“

Především by neměl panikařit a nakupovat potraviny s dlouhou trvanlivostí do zásoby. Jednak se tím vytvoří zbytečný tlak na ještě rychlejší růst cen, jednak lze předpokládat, že po nalezení nějakého řešení na Ukrajině skončí také panika na evropských a světových trzích, a ceny surovin pro výrobu potravin, zejména na burzách, zase poklesnou. Budou ovšem vyšší, než na jaké jsme byli dosud zvyklí, a s tímhle spotřebitel nic neudělá.

„V souvislosti se zprávami o tom, že jenom Rusko a Ukrajina dohromady jsou zodpovědné za produkci 30 procent světové spotřeby pšenice, pravděpodobně bude docházet k panickému výkupu těchto surovin spotřebiteli. Jaké je riziko takového chování?“

Rád bych věřil, že v naší zemi riziko vykupování potravin v maloobchodu prostřednictvím spotřebitelů nehrozí, a také se to téměř neděje, určité riziko ale vidím v nákupech obilovin, ale i dalších zemědělských surovin, od našich zemědělců zahraničními společnostmi. Případně, jak jsem již uvedl, pro spekulativní obchod, což se pro změnu, zatím v únosné míře, již děje.

Soběstačnost České republiky v produkci pšenice, nebo ječmene a řepky je poměrně vysoká. Co se týče pšenice je soběstačnost na 180 procentech, v případě ječmene se jedná o 120 procent a u řepky o 130 procent. To ale nic nemění na tom, že jsme na evropském trhu a ten bude cenu těchto komodit jistě ovlivňovat. Může Česká republika zakázat vývoz takových surovin?“

Zatím by k tomu přistupovat neměla, pokud by ale spekulativní výkupy nabyly větší intenzity, měla by vývozy citlivých komodit alespoň regulovat buď množstevně, nebo geograficky.

Zakázaly už nějaké země vývozy klíčových strategických plodin v reakci na krizi na Ukrajině?“

Tak poměrně logicky to již udělalo samotné Rusko a stejně tak logicky zakázal export pšenice Egypt. Některé další země to zvažují nebo už částečně export omezují, například Maďarsko nebo Rumunsko. Žádná omezení se ale podle dostupných informací zatím netýkají obchodování na území EU.

Může se stát, že budeme nakonec ještě rádi za Agrofert (vlastník 22 tisíc hektarů zemědělské půdy v ČR), pana Babiše, Tykače (cca 12 tisíc hektarů), Radovana Vítka (17 tisíc hektarů) a další velké české majitele tuzemské půdy, díky nimž u nás nemá většinovou převahu v obhospodařování našich polí zahraniční koncerny? Kdo vlastně rozhoduje o tom, co se bude pěstovat na „našich“ polích?“

I když by o struktuře pěstovaných plodin měli logicky rozhodovat sami zemědělci, ovlivňuje jejich rozhodování výrazně i nastavení dotací a také ceny komodit na zahraničních trzích. Jinak zahraniční koncerny alespoň v Evropě, nemají většinu v obhospodařování polí nikde. Naopak, drtivá většina zemědělských podniků v EU, ale i na světě, jsou rodinné farmy, hospodařící ve vyšším podílu na vlastní půdě, kterou logicky neprodají.

Velmi velcí majitelé a zejména nájemci zemědělské půdy naopak představují mnohem větší riziko – pokud svou činnost ukončí nebo zkrachuje velký podnik, na trhu se to projeví negativně mnohem více, než když skončí se svým podnikáním malý nebo středně velký farmář.

odpovídal agrární analytik Petr Havel

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *