Aktuální

Řepka jako rukojmí?

Fakta o řepce.

Z celkové výměry orné pudy v ČR je řepka 14 %. Například obilniny 47 %[1]

Agrofert je z celkové výměry řepky vlastníkem 6 % z nich, zbytek připadá na soukromníky nebo zemědělské firmy z Francie a USA[2]

Dotace pro zemědělce se v ČR udělují vztažené k výměře obdělávané půdy, tj. nezávisle na plodině.[3]

Výkupní cena řepky je významně vyšší než u jiných plodin, a proto je pro svobodné tržní hospodářství a potažmo každého zemědělce relativně přitažlivá.[4]

Dvě třetiny celkového objemu zpracované řepky připadá na výrobu potravinářského oleje[5]. Tepelně stabilní a z hlediska výživy velice kvalitní[6]

Řepka je na rozdíl od pšenice (nejvíce zastoupená na českých polích) protierozní plodinou, a to předně díky svému hlubokému kořenovému systému, nebo vysokému podílu zbylé organické hmoty na poli po jejím sklizení.[7] Po pěstování pšenice je tzv. zlepšující plodinou.[8]

Odlivu živin z půdy v ČR nejvíce škodí chybějící živočišná výroba, a tedy nedostatek chlévského hnoje.[9]

Veřejnost má problém v době, kdy řepka kvete (duben-květen), přehlížet její výraznou barvu. Na druhou stranu pšenici a ječmen, si v tomto období plete s trávou (například při jízdě autem kolem polí tak totiž zdánlivě působí).

Pesticidy a herbicidy používáme na našich polích v porovnání se západní Evropou výrazně méně, to ovšem neznamená, že bychom se neměli snažit být ještě lepší. Například v porovnání s bramborami se řepka pesticidy ošetřuje až dvojnásobně menšími dávkami. [10]

Pokud chcete bojovat proti snižování přírodní biodiverzity, nadměrnému používání pesticidů a herbicidů, doporučuji, abyste se podívali na stránky mezinárodní organizace Slow Food[11]. Staňte se členem místního lokálního konvivia a zapojte se do jeho aktivit. Newsletter organizace Slow food  i vás pravidelně informuje o boji za biodiverzitu, čisté a férové jídlo na úrovni Evropské komise a parlamentu, vč. všech aktivit ze spodu.

Pokud si chcete brát řepku jako rukojmí pro politický boj, zvažte, zda znáte všechna fakta a zda je skutečně správně interpretujete. Toho, proti čemu je třeba bojovat, je jistě mnoho. Možná je to doopravdy plutokracie a oligarchie, možná je to doopravdy snižování biodiverzity, množství chemie na polích a špatné zacházení s půdou. Ale dost možná nejvíce jsou to manipulace a nekritické myšlení.


[1] Celý graf zde: https://www.zscr.cz/clanek/myty-a-povery-o-zemedelstvi-8-dil-repka-5117

[2] www.agrofert.cz

[3] Zemědělský svaz ČR

[4] předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček v rozhovoru pro Echo24

[5] Zemědělský svaz ČR

[6] Prof. Ing. Dostálová z VŠCHT

[7] www.agris.cz (web provozovaný PeF České zemědelské Univerzity)

[8] Martin Volf, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Pro a Proti, ČRoPlus

[9] Agrárního analytik František Havlát v pořadu Pro a Proti, Českého rozhlasu Plus

[10] https://www.facebook.com/zscrCZ/photos/a.10151928147685913/10157087348075913/?type=3&theater

[11] https://www.slowfood.com/what-we-do/preserve-biodiversity/


5 komentáře

  • Skvělý článek! :)

    Ahoj Aničko, díky za skvělé články, baví mě! 🙂 Tento článek je super shrnutím konkrétních argumentů. Dnes jsem poslechla podcast Vinohradská 12 na téma: Česko na suchu a opět tam zazněly informace, které jen podpoří „boj proti řepce“ v souvislosti s politikou (Agrofert), ale zase z trochu jiného pohledu – z pohledu zacházení s půdou a problematikou sucha. Jenže rozhovor je s novinářem/redaktorem nikoliv ODBORNÍKEM na tuto problematiku. Přesto, že bylo řečeno, že se o problematiku sucha redaktor dlouhodobě zajímá tak je to pro mě blikající kontrolka, protože tohle znám ze svého oboru, ale rozhovor na mě zapůsobil důvěryhodně …. Zajímal by mě tvůj názor na problematiku sucha v kontextu s tím, jaký podíl nebo vliv na to má/může mít zemědělství – tak jak aktuálně funguje – to, co popisuje v podcastu. Já zemědělství nerozumím vůbec, jsem nutriční terapeut, takže mě se dotýká hlavně ta část, že lidem se nechce věřit v prospěšnost řepkového oleje na zdraví právě kvůli tomu, co popisuješ (politika, všude řepka, mýty apod….) – s tím se setkávám často.
    Simona

  • baloun62

    „Pokud si chcete brát řepku jako rukojmí pro politický boj, zvažte, zda znáte všechna fakta a zda je skutečně správně interpretujete.“
    „Například v porovnání s bramborami se řepka pesticidy ošetřuje až dvojnásobně menšími dávkami. [10]“
    Ono je také potřeba vědět, která účinná látka se používá a jaké má důsledky pro půdu, půdní život a život vůbec. Zatímco největší část pesticidů používaných na brambory tvoří herbicidy, jejichž rezidua neohrožují živočichy a mizí během 5 – 6 týdnů (jsou biologicky odbouratelná) a insekticidy proti mandelince, aplikované 1x ve velmi přesném termínu, účinné látky pro řepku tvoří zejména insekticidy aplikované až 10x během celého vegetačního období řepky. Hubí nejen chvostoskoky, nosály a další škůdce řepky, ale postihují veškerý hmyz, včetně včel, čmeláků a podobně. Tím samozřejmě postihují i drobné obratlovce, kteří se hmyzem živí – ptáky, rejsky, obojživelníky…
    Škody napáchané pěstováním řepky na životním prostředí jsou z tohoto hlediska nesrovnatelně větší než škody napáchané pěstováním brambor, přestože spotřeba chemie v litrech může být u brambor dvakrát vyšší.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *