AI nám ušetří práci. Kdo nám dovolí jít domů?
Představme si, že se stane přesně to, co slýcháme. Umělá inteligence převezme nudné úkoly, napíše e-maily, zpracuje tabulky a připraví prezentace. Práci, na kterou jsme potřebovali pět dní, zvládneme za tři.
Ve čtvrtek ráno bychom tedy mohli zůstat doma. Jít na procházku. Přečíst si knihu. Nebo prostě chvíli nic nedělat.
Jenže mám podezření, že ve čtvrtek ráno budeme sedět na úplně stejné židli jako dnes. Jen se od nás bude očekávat podstatně víc.
Protože zatímco já si řeknu, že mám hotovo, někdo vedle mě si řekne, že teď může za stejnou dobu vydělat víc peněz. Přijmout další zakázky. Oslovit další klienty. A můj zaměstnavatel se dřív nebo později zeptá, proč bych nemohla přidat taky.
Technologie nám zkrátí cestu. My si posuneme cíl.
Připomíná mi to koncert, na kterém si někdo stoupne, aby lépe viděl. Chvíli má skutečně lepší výhled. Pak si ale stoupnou lidé za ním a po nich další. Nakonec stojíme všichni, vidíme přibližně stejně jako předtím a navíc nás bolí nohy. Sednout si samozřejmě můžu. Jen musím počítat s tím, že už nic neuvidím.
Právě tak si představuju část slibované revoluce s umělou inteligencí. Nejdřív výhoda. Pro pár „early adpoters“… Potom běžný standard. Nakonec podmínka, abychom vůbec udrželi krok.
Podobnou proměnou už společnost prošla. Zemědělství kdysi zaměstnávalo podstatně větší část lidí než dnes. Mechanizace a další změny umožnily vyprodukovat více potravin s menším množstvím lidské práce. Ti, jejichž ruce už nebyly na poli potřeba, ale nedostali doživotní volno. V průběhu té proměny se lidé přesouvali do průmyslu a služeb. Začali jsme vyrábět další věci a platit si za další činnosti. Někdy dokonce naprosto k přežití nepodstatné služby a naprosto nepodstatné věci.
Byla by hloupost tvrdit, že nám to nic nepřineslo. Přineslo. A pracovní doba se v mnoha zemích skutečně zkrátila. Představa, že se díky pokroku nikdy nemáme líp, by před historií neobstála.
Přesto mi vrtá hlavou, kolik z ušetřené práce jsme proměnili v odpočinek a kolik v další práci.
Jakmile dokážeme snáz zajistit základní potřeby, otevírá se prostor pro všechno ostatní. Pro vzdělání, nebo třeba, kulturu. Ale také pro desátou variantu stejného výrobku, další reklamní kampaň a obsah, jehož hlavním účelem je přimět nás, abychom si všimli něčího produktu.
Nechci rozhodovat, která povolání mají právo existovat. Sama píšu články, fotografuju jídlo a pracuju v gastronomii. Lidstvo by beze mě nepochybně přežilo. Stejně jako by přežilo bez kina, obscénních módních přehlídek nebo videoher. Jenže přežít a dobře žít jsou dvě různé věci. I večeře v restauraci nebo dobrá kniha můžou být důvodem, proč nám život stojí za to.
Moje otázka tedy zní: musí se každá hodina, kterou už nemusíme odpracovat, zaplnit něčím dalším, za co si budeme navzájem platit?
Covid nám na chvíli připomněl, jak moc závisíme na lidech, kteří pečují o nemocné, rozvážejí potraviny nebo odvážejí odpad. Nebyl to důkaz, že ostatní jsou zbyteční. Společnost může nějakou dobu fungovat s omezenou kulturou či vzděláváním, ale něco ji to stojí. Přesto jsme najednou velmi ostře viděli rozdíl mezi tím, co musí fungovat zítra ráno, a tím, co může počkat.
Dnes jako by zase nemohlo počkat nic. Každý e-mail, každá prezentace, každý nový příspěvek chce své místo. A jestli jejich výroba zabere méně času? Výborně. Můžeme jich udělat víc.
Nevěřím, že nám samotná technologie zajistí víc volna. Může k němu vytvořit podmínky. O tom, co s nimi uděláme, ale rozhodujeme jako společnost. Třídenní pracovní týden se neobjeví automaticky ve chvíli, kdy nainstalujeme dost chytrý program.
Možná je právě tohle na celé představě pokroku nejpodivnější. Umíme si představit stroje, které zvládnou téměř cokoli. Mnohem hůř si představujeme okamžik, kdy řekneme: tohle už stačí.
Nemusíme přidávat další zakázku. Nemusíme všechen získaný čas znovu prodat.
Možná nám AI jednou napíše všechny e-maily. Ale ten, ve kterém bude stát „pro dnešek stačí, běžte VŠICHNI domů“, si nejspíš budeme muset napsat sami.
Text vznikl z mé vlastní nadiktované úvahy. ChatGPT jsem využila k její jazykové úpravě a editaci.