• Aktuální

    Česnek už sice nedovážíme, ale pracovníky na jeho sklizeň stále ano

    Byl to právě česnek, který nastartoval první vlnu agro-nacionalismu. Před jedenácti lety jsme se vzbouřili čínskému česneku a na jeho počest uspořádali slavnosti tomu českému: farmářské trhy.  Česká gastronomická scéna a obchody se zaplavily výrazy jako „náš“, „lokální“, „poctivý“, „špajzka“, „grunt“ a „babiččino domácí“. Česnek zase začal pálit jako čert, a my se radovali, že jsme o krok blíž k potravinové soběstačnosti. Teď je rok 2020 a my tu sice máme „náš, český česnek“, ale české ruce se ho nedotknou dřív, než se objeví na pultě obchodu. Místo toho sem ze stovky kilometrů vzdálených míst jezdí například Ukrajinci. Sami si ho totiž sklízet nechceme, nebo neumíme. Informace o zahraniční síle,…

  • Aktuální

    Řepka jako rukojmí?

    Fakta o řepce. Z celkové výměry orné pudy v ČR je řepka 14 %. Například obilniny 47 %[1] Agrofert je z celkové výměry řepky vlastníkem 6 % z nich, zbytek připadá na soukromníky nebo zemědělské firmy z Francie a USA[2] Dotace pro zemědělce se v ČR udělují vztažené k výměře obdělávané půdy, tj. nezávisle na plodině.[3] Výkupní cena řepky je významně vyšší než u jiných plodin, a proto je pro svobodné tržní hospodářství a potažmo každého zemědělce relativně přitažlivá.[4] Dvě třetiny celkového objemu zpracované řepky připadá na výrobu potravinářského oleje[5]. Tepelně stabilní a z hlediska výživy velice kvalitní[6] Řepka je na rozdíl od pšenice (nejvíce zastoupená na českých polích) protierozní plodinou, a to předně díky svému hlubokému kořenovému…

  • Aktuální

    Proč už Česko není soběstačné v produkci potravin? A hrozí jejich nedostatek?

    Je ohrožena potravinová bezpečnost České republiky? Já sama nevím. Ale ze zpráv nejen ze zahraničí je zjevné, že je třeba nastražit uši a vznést dotazy. Jaká je tedy situace ve světě a v Česku? Distribuční tepny se ucpávají, dochází k lokálním infarktům. Situace například v USA naznačuje jisté problémy s distribučním řetězcem. Na jedné straně prázdné regály, řetězce limitující počet kartonů mléka na osobu, o pár set kilometrů vedle, vylévání mléka do polí. Proč? Distribuční kanály nelze přenastavit ze dne na den. Mnoho producentů zvyklých na odbyt do restaurací, nebo škol najednou nemají, kam by svoje produkty vozili. Potraviny, které podléhají rychlé zkáze, se v Americe už běžně začínají zaorávat zpátky do země,…

  • Aktuální

    Uf, chmel bude! Ale co dál?

    Po první vlně odjezdu sezónních pracovníků vznikla díra na trhu práce. A to předně v oblasti zemědělství. „Naštěstí pro nás díky výpadku v automobilkách, se podařilo přelít spoustu zahraničních pracovníků k nám. Momentálně bylo v ohrožení hlavně drátkování a následné zavádění chmele“ říká šéf svazu chmelařů Hejda. Ale jak nakonec optimisticky dodává: „Vypadá to, že ten chmel nakonec letos uděláme, vážíme si solidarity, která směrem k nám byla jednoznačně projevena i z tuzemska.“ Největší potřebu mají zelináři od konce května až do listopadu.„Problém by mohl nastat, kdyby automobilky zase rozjely výrobu a navíc by se po Velikonocích nevrátili pracovníci z Ukrajiny, Bulharska a jiných států, kteří jsou už tady a zajišťují setí a sázení.“ Říká šéf zelinářské…